Velké změny se staly od 1. ledna ve financování školních jídelen. Zatímco dřív platil zaměstnance jídelen stát a provoz zřizovatel, teď mají obě odpovědnosti zřizovatelé, kteří dostali víc peněz prostřednictvím nového rozpočtového určení daní. Města a obce se v novém systému postupně zorientovávají a už teď přichází někteří s nápady, jak systém školního stravování zefektivnit. Aby se tolik nenaráželo na nedostatek pracovníků a fungování bylo přehlednější pro zřizovatele i pro rodiče. 

Josef Hásek, který má na starosti školní jídelny Primirest, má za sebou v posledních měsících tolik cest jako snad nikdy jindy předtím. V každé z více než 260 školních jídelen, které pod značku Primirest spadají, bylo totiž potřeba kvůli legislativním změnám upravit smlouvy a zároveň se domluvit, jak bude provoz za nových podmínek fungovat.

Převzít normativ, nebo spočítat znovu? 

„Často jsme byli těmi, kdo v obcích vysvětloval, co se vlastně mění a proč, což nebylo vždy příjemné. Města a obce k tomu přistoupily každý jiným způsobem. Někdo zkrátka převzal systém s takzvaným normativem, tedy vypočítanými náklady na jednoho žáka, který školní jídelnu navštěvuje. Jinde si ale nechali náklady nově vyčíslit, aby se mohli podívat, co za čísly stojí, a jestli by se celý systém nedal nastavit jinak,“ přibližuje svoji osobní zkušenost Hásek. 

Zřizovatelé škol, tedy města, obce a kraje, teď ještě víc než dřív vidí, co fungování školní jídelny obnáší. A už teď je jasné, že přemýšlí nad tím, jak by se to za nových podmínek dalo dělat efektivněji. Pokud má jedno město víc škol a školek, nabízí se některé činnosti nebo i personál v éře klesající demografické křivky sloučit. 

„Vznikají takzvané celoměstské provozy. My už jich několik máme a aktuálně další tři dokončujeme. Ve všech případech za námi s touto výzvou přišli zřizovatelé a všude je scénář podobný – na místě už máme na starost typicky jednu základní školu a město za námi přichází s tím, ať převezmeme další základní nebo mateřské školy, protože systém funguje a oni mají díky tomu méně starostí,“ líčí Hásek. 

Příroda se probouzí, všechno se zelená, Velikonoce se blíží, hurá! Pojďme pozvat jaro i jeho milovaný svátek do školních jídelen. Gastrokalendář ve třetím březnovém týdnu přinese malým strávníkům chutnou velikonoční koledu.

Jak vypadá barevné velikonoční jaro na talíři? Třeba jako kuřecí paličky pečené na voňavých jarních bylinkách, podávané s hráškovým bulgurem a glazovanou mrkví. Svěžest jara se tu krásně potkává s velikonoční hojností – tohle jídlo prozáří den barvami a zároveň dokonale zasytí.

Únor nemusí být krátký, nudný a šedý měsíc. Právě v únoru totiž vrcholí masopustní veselí – tak proč si ho kousek neužít i ve školní jídelně? Pojďte si zlepšit zimní náladu s jídlem z Gastrokalendáře, které je barevné a hravé jako karneval!

Ve třetím týdnu měsíce najdou malí strávníci na jídelních lístcích trhané hovězí maso s mrkví a krémovou bramborovou kaší dochucenou jarní cibulkou. Jídlo, které voní, chutná a připomíná, že zima už pomalu končí.