Kdyby se to bralo čistě podle mediálních zmínek, jsou samoobslužné školní jídelny Primirest na školách v Tanvaldu nejznámějším místem města. Právě tady se před pár lety v Česku poprvé ujal model, který je tolik populární v zahraničí, protože dává malým strávníkům spoustu nových dovedností. O tom, co všechno to je a díky čemu se model podařilo prosadit, mluvili v dalším dílu Delicastu ředitelka ZŠ Sportovní Jana Tůmová a generální ředitel Primirestu Michal Debrecéni.
Za to, že se tady povedlo zrealizovat koncept, který byl do té doby v Česku úplně nový, může to, že se pomyslně setkalo přemýšlení několika důležitých osob.
„Někdy před deseti lety zavítal náš tehdejší pan starosta Vladimír Vyhnálek do partnerského města Burbach a přijel s tím, že tam mají úžasnou studentskou menzu a že by to chtěl udělat i tady. Pak se dal dohromady s panem Háskem, regionálním ředitelem Primirestu, a společně to začali vymýšlet,“ vzpomíná Jana Tůmová na úplné počátky.
Když se nápady potkají ve správný moment
Předcházela jim ale ještě jiná cesta. Ta, kterou podnikl Michal Debrecéni do Skandinávie. „Pamatuju si, když jsem poprvé vstoupil do jedné takové školy v Helsinkách. Byl jsem úplně ohromený tím, jak škola celkově vypadala a jak to v ní fungovalo,“ povídá Debrecéni a vzpomíná mimo jiné na ticho a klid ve školní jídelně, kde si děti nabíraly jídlo samy a následně třídily zbytky i špinavé nádoby. Také on byl jeden z prvních, kdo říkal, že podobný systém se musí dostat i do Česka.
To v Česku nepůjde. Na to nemáme legislativu. A co řeknou rodiče? Ti budou určitě proti. Na adresu samoobslužného stravování postupně padly tyto a mnoho dalších připomínek. Všechny se je ale povedlo vyvrátit nebo se podařilo prostředí nastavit. Nastavit tak, že dnes je model dokonce preferovanou cestou, podle které by se děti ve školách měly stravovat.
Jaké benefity to má? Právě to se doslechnete v dalším dílu Delicastu, kde se mimo jiné mluví o tom:
- Jakou roli v tom všem hraje ochota zřizovatele zabývat se školním stravováním?
- Co všechno bylo potřeba přizpůsobit legislativně a jaké právní bitvy se povedlo vyhrát?
- Jak si na nový koncept zvykali děti, rodiče, učitelé i zástupci měst a obcí?
- Co všechno bylo třeba udělat, aby myšlenku přijali za svou?
- Zneužívají děti toho, že si můžou vzít tolik jídla, kolik chtějí?
- Díky čemu, začaly děti jíst víc zeleniny a ryb?
- Na co se ptají všichni zřizovatelé škol a ředitelé, kteří jezdí do Tanvaldu na inspekci?
- A k čemu všemu může být prospěšný společenský tlak?
