Barevná velikonoční koleda, která zachutná každému

Velké změny se staly od 1. ledna ve financování školních jídelen. Zatímco dřív platil zaměstnance jídelen stát a provoz zřizovatel, teď mají obě odpovědnosti zřizovatelé, kteří dostali víc peněz prostřednictvím nového rozpočtového určení daní. Města a obce se v novém systému postupně zorientovávají a už teď přichází někteří s nápady, jak systém školního stravování zefektivnit. Aby se tolik nenaráželo na nedostatek pracovníků a fungování bylo přehlednější pro zřizovatele i pro rodiče. 

Josef Hásek, který má na starosti školní jídelny Primirest, má za sebou v posledních měsících tolik cest jako snad nikdy jindy předtím. V každé z více než 260 školních jídelen, které pod značku Primirest spadají, bylo totiž potřeba kvůli legislativním změnám upravit smlouvy a zároveň se domluvit, jak bude provoz za nových podmínek fungovat.

Převzít normativ, nebo spočítat znovu? 

„Často jsme byli těmi, kdo v obcích vysvětloval, co se vlastně mění a proč, což nebylo vždy příjemné. Města a obce k tomu přistoupily každý jiným způsobem. Někdo zkrátka převzal systém s takzvaným normativem, tedy vypočítanými náklady na jednoho žáka, který školní jídelnu navštěvuje. Jinde si ale nechali náklady nově vyčíslit, aby se mohli podívat, co za čísly stojí, a jestli by se celý systém nedal nastavit jinak,“ přibližuje svoji osobní zkušenost Hásek. 

Zřizovatelé škol, tedy města, obce a kraje, teď ještě víc než dřív vidí, co fungování školní jídelny obnáší. A už teď je jasné, že přemýšlí nad tím, jak by se to za nových podmínek dalo dělat efektivněji. Pokud má jedno město víc škol a školek, nabízí se některé činnosti nebo i personál v éře klesající demografické křivky sloučit. 

„Vznikají takzvané celoměstské provozy. My už jich několik máme a aktuálně další tři dokončujeme. Ve všech případech za námi s touto výzvou přišli zřizovatelé a všude je scénář podobný – na místě už máme na starost typicky jednu základní školu a město za námi přichází s tím, ať převezmeme další základní nebo mateřské školy, protože systém funguje a oni mají díky tomu méně starostí,“ líčí Hásek. 

Únor nemusí být krátký, nudný a šedý měsíc. Právě v únoru totiž vrcholí masopustní veselí – tak proč si ho kousek neužít i ve školní jídelně? Pojďte si zlepšit zimní náladu s jídlem z Gastrokalendáře, které je barevné a hravé jako karneval!

Ve třetím týdnu měsíce najdou malí strávníci na jídelních lístcích trhané hovězí maso s mrkví a krémovou bramborovou kaší dochucenou jarní cibulkou. Jídlo, které voní, chutná a připomíná, že zima už pomalu končí. 

Nejdřív zvuk školního zvonku a pak dupot dětí, které se řítí na oběd do školní jídelny. Těší se na jídlo i na to, jak si řeknou spoustu zážitků, které za den nasbíraly. Školní oběd je velká socializační událost a pro děti, jejichž rodiče si jejich placení nemůžou dovolit, je to velká rána. Za léta, kdy se o tomto problému ví, už ale naštěstí víme, co dělat.

Na začátek trocha čísel. Za první tři čtvrtletí roku 2025 podpořila obecně prospěšná společnost Women for women, která je jednou z těch, které peníze na obědy poskytují, téměř 16 000 dětí. To představuje meziroční nárůst žádostí o 15 %. Největší nárůst zájmu o pomoc eviduje hlavní město Praha, kde počet žádostí vzrostl o více než 20 %. Výrazně vyšší zájem o podporu zaznamenaly také Ústecký (16,4 %) a Olomoucký kraj (14,7 %). Podle vyjádření Women for women za tím může být zhoršující se finanční situace rodin a rostoucí životní náklady.

Základ je nestydět si říct

Komplexní čísla o tom, jak roste počet zájemců o pomoc, neexistují a když ano, tak je složité je interpretovat. Neví se, zda množství žádostí roste proto, že se situace rodičů zhoršuje, nebo se jich čím dál víc nestydí si o podporu říct. Jisté je, že je důležitá proto, aby se děti necítily vyčleněné z kolektivu a učily se stravovací návyky, na které se doma nemusí dostat. Školní jídelny Primirest v tom aktivně pomáhají.